Sekce

Sekce sociologické eorie ČSS má za svůj cíl pěstování teoretického sociologického myšlení v celé jeho šíři, hloubce a historii. Tento cíl naplňuje zejména prostřednictvím pořádání rozmanitých kolokvií, která slouží jako platforma setkávání zainteresovaných badatelek a badatelů, kde si mohou vzájemně představit výsledky svého zkoumání, resp. jeho teoretických aspektů, souvislostí a konsekvencí. V posledních letech se jednalo například o kolokvia ke kulatým výročím publikace teoreticky závažných sociologických knih (04/2016 – o sociálním konstruktivismu Petera L. Bergera a Thomase Luckmanna; 11/2016 – věnované Ervingu Goffmanovi) či tematicky orientované akce, ať už čistě teoretické (03/2018 – sociologické teorie 21. století) nebo se širším přesahem (10/2017 – sociologie literatury). Sekce soustavně pěstuje kontakty se stejně orientovanou sekcí Slovenské sociologické společnosti.

Vedení sekce aktuálně obstarává tandem Jakub Mlynář (HES-SO Valais-Wallis University of Applied Sciences and Arts Western Switzerland; jakub.mlynar[at]seznam.cz) a Miroslav Paulíček (Ostravská univerzita / Univerzita Karlova; mpaulicek[at]email.cz).

V roce 2012 jsme na tematickém workshopu na FSS MU v Brně revitalizovali sekci Sociologie medicíny. Pracuje v širším záběru jako sekce Sociologie medicíny, zdraví a nemoci. Předsedkyní sekce je od roku 2012 Iva Šmídová (FSS MU, Brno; krizala@fss.muni.cz), místopředsedkyněmi pak Kateřina Ivanová (UPOL, Olomouc; katerina.ivanova@upol.cz) a Ema Hrešanová (FSV UK, Praha; ema.hresanova@fsv.cuni.cz).

Hlavním záměrem členek a členů sekce je sociologicky analyzovat a reflektovat procesy, instituce a aktéry na sociálním poli medicíny jakožto vědy a praxe, jako místa prolínání různých forem expertních vědění. Zajímá nás to, jakým způsobem medicína, politika, veřejná debata i sociologie zacházejí s řadou běžných pojmů, vytváří a vyjednávají je. Zároveň věnujeme pozornost i normativitě a také reflexi žité zkušenosti, jak můžeme naše životy, těla, zdraví a nemoci, ale i medicínu jako profesi dennodenně žít. Přitahují nás debaty a reprezentace zkušenosti rámované sociologickými koncepty, jako jsou například: autorita, pravda, důvěra, bez/moc, hranice mezi ab/normalitou, životem a smrtí. Současně chceme k těmto debatám svojí sociologickou imaginací přispět, popřípadě inspirovat kultivaci etických přístupů k bádání v této oblasti.

Sekce po rychlém restartu s řadou setkání a spoluorganizovaných akci v 2012 – 2015 zvolnila a žije standardním životem badatelské každodennosti: tematickými výzkumy, konferenčními prezentacemi a publikacemi s občasným setkáním zejména na výročních konferencích ČSS.

Chcete zorganizovat seminář sekce na vašem pracovišti? Ozvěte se nám!

Vítáme nové členky a členy i lidi ze širšího okruhu s podobným badatelským zájmem.

Naše sekce se zrodila v průběhu roku 2009 s úmyslem propojit české (a slovenské) badatele a badatelky, kteří se ve své odborné sociologické práci zaobírají problematikou náboženství. Od té doby uspořádala řadu pracovních seminářů a kolokvií, jejichž cílem bylo nejen propojit osoby, které se podílejí na sociologickém studiu náboženství, ale také zviditelnit téma náboženství v širší sociologické obci. V současné době sekce funguje na bázi pravidelných ročních setkání, které se v rámci rotačního systému uskutečňují na sociologických pracovištích v Brně, Olomouci a Plzni, případně v rámci výročních konferencí ČSS.

Vedoucími sekce jsou prof. PhDr. Dušan Lužný (dusan.luzny@upol.cz), Dr. a prof. PhDr. Jan Váně, Ph.D. (vanejan@rek.zcu.cz)

Sekce urbánní sociologie se zaměřuje jak na sociologickou reflexi fenoménu města, tak šířeji na související otázky prostorovosti, architektury, urbanismu či bydlení atp. Sekce byla ustavena v roce 2011 při příležitosti mezioborového setkání při brněnské konferenci urbánních studií. Konání této konference, kterou spoluorganizují Slavomíra Ferenčuhová, Barbora Vacková, Lucie Galčanová Batista a Terezie Lokšová, tvoří pravidelné těžiště aktivit sekce. Konference od roku 2007 ve dvouletém intervalu propojuje sociologii města a bydlení v akademické debatě s dalšími obory – především sociální a humánní geografií, antropologií, environmentalistikou, historií, urbanismem, aj. Sekce je otevřena dalším aktivitám a námětům.

Sekce má kolektivní vedení, předsedkyněmi sekce jsou Slavomíra Ferenčuhová (slavka.ferencuhova@soc.cas.cz), Barbora Vacková (bvackova@mail.muni.cz), Lucie Galčanová Batista (galcanov@fss.muni.cz).

Sekce sociální patologie ČSS sdružuje na sociologickém základě teoretiky i praktiky, kteří se zabývají zkoumáním a pozitivním ovlivňováním výskytu nezdravých společenských jevů. Sekce představuje rozsáhlou mezioborovou síť zájemců o tuto problematiku, díky tomu mohou být různé aspekty problémů sociálního života sledovány a diskutovány z komplexnějšího pohledu. Sekce pracuje bez přerušení od roku 1969 a ze svých každoročních výjezdních konferencí vydává sborníky referátů. Sekce podporuje i studentské aktivity, na jejích výročních konferencích probíhají prezentace magisterských a doktorských prací, o jejichž výsledcích je poté s jejich autory vedena diskuse.

Sekci v současnosti vedou a její aktivity zajišťují:

    Kazimír Večerka (kvecerka@IKSP.justice.cz) – předseda sekce

    Jakub Holas (jholas@IKSP.justice.cz) – tajemník sekce

Sekce historické sociologie ČSS sdružuje zájemce o problematiku dlouhodobé sociální změny a komparativní analýzu sociálních jevů v různých dějinných obdobích. Předmětem zájmu historické sociologie se tak může stát problematika sociální změny, integračních a dezintegračních procesů, vztahů kontinuity a diskontinuity, vývoje konfliktů, modernizace, globalizace, náboženské a kulturní plurality nebo sociálního vývoje. Sekce klade důraz na interdisciplinární přístupy a přesahy do oborů mimo úzce vymezenou sociologii. Sekce v minulosti uspořádala kolokvium Historické proměny sociálních konfliktů (2009), Prostředí, krize, kolapsy: Mezi environmentální historií a historickou sociologií (2011) nebo První světová válka v historicko-sociologické perspektivě (2014).

Vedení sekce od roku 2009 zastává Karel Černý (Univerzita Karlova), karel.cerny@fhs.cuni.cz.

Sekce vojenské sociologie představuje platformu pro propojení odborníků, akademiků a výzkumníků zabývajících se sociálními, kulturními a institucionálními aspekty vojenského prostředí a jeho interakcí se společností. Vojenská sociologie zkoumá mimo jiné vztahy uvnitř ozbrojených sil, vliv armády na civilní společnost, genderové otázky ve vojenství či adaptaci veteránů na civilní život.

Cíle sekce:

• Propojení odborníků a institucí
• Podpora/mentorství mladých výzkumníků
• Popularizace vojenské sociologie

Činnosti sekce: Sekce se aktivně podílí na organizaci vědeckých konferencí, workshopů a seminářů. Rovněž podporujeme publikaci kolektivních monografií a vytváření odborných výstupů.

Proč vznikla? V České republice chyběla jednotná platforma propojující jednotlivce a instituce zabývající se vojenskou sociologií. Sekce vojenské sociologie vznikla s cílem překonat tuto fragmentaci a umožnit koordinaci a sdílení poznatků, které jsou klíčové pro rozvoj oboru.

Chcete se přidat? Sekce vítá zájemce z řad odborníků, studentů i širší veřejnosti, kteří se chtějí podílet na rozvoji vojenské sociologie v ČR.

Kontakty sekce

Mgr. Václav Kmoníček (vkmonicek@email.cz)

Mgr. Jitka Laštovková, Ph.D. (jitka.lastovkova@ujep.cz)

Mgr. Eva Pavlíková, Ph.D. (eva.pavlikova@mo.gov.cz)

Mgr. Marcela Trávníčková (marcela.travnickova@unob.cz)

Webová stránka Sekce sociologie životního prostředí, zemědělství a venkova

Kontakt: Jan Urban (jan.urban@czp.cuni.cz)

Sekce sociologie rodiny je platformou propojující výzkumníky a další odborníky zaměřující se na zkoumání proměn a stability rodinných struktur, zejména v kontextu českého kulturního a právního prostředí. Jejím cílem je vytvářet prostor pro systematickou výměnu vědeckých poznatků, rozvoj výzkumných kooperací a odbornou diskusi o proměnách rodiny a jejích funkcí v historických, kulturních, ekonomických a legislativních souvislostech. Sekce zároveň podporuje mezioborovou spolupráci v tematicky průřezových oblastech, mezi něž patří například problematika práce, reprodukce a zdraví, výchovy a vzdělávání či sociálního zabezpečení. Svojí činností přispívá k rozvoji teoretických konceptů a empirických studií, které napomáhají hlubšímu porozumění dynamice rodinného života v měnící se společnosti.

Sekci založil v roce 2025 kolektivní člen ČSS Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i. (RILSA). Kontaktní osobou pro sekci je Kristýna Janurová, kristyna.janurova@rilsa.cz , členka pracovní skupiny Rodinná politika.

Sekce sociologie práce je platformou sdružující zájemce o výzkum pracovních podmínek, sociálního dialogu, kolektivního vyjednávání a odborové organizovanosti s přesahem do dalších oblastí jako je organizace práce, genderová problematika, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, celoživotní vzdělávání, trh práce, pracovní migrace, vliv technologií na pracovní podmínky, aj. Členové sekce jako korespondenti European Foundation for the Improvement of Living and Working Conditions (EUROFOUND) jsou v úzkém kontaktu s řadou zahraničních pracovišť věnujících se problematice industriálních vztahů a pracovních podmínek.

Sekci založil v roce 2025 kolektivní člen ČSS Výzkumný institut práce a sociálních věcí, v. v. i. (RILSA). Kontaktní osobou pro sekci je Aleš Kroupa, ales.kroupa@rilsa.cz člen pracovní skupiny Pracovní vztahy a pracovní podmínky.

Sekce historické sociologie ČSS sdružuje zájemce o problematiku dlouhodobé sociální změny a komparativní analýzu sociálních jevů v různých dějinných obdobích. Předmětem zájmu historické sociologie se tak může stát problematika sociální změny, integračních a dezintegračních procesů, vztahů kontinuity a diskontinuity, vývoje konfliktů, modernizace, globalizace, náboženské a kulturní plurality nebo sociálního vývoje. Sekce klade důraz na interdisciplinární přístupy a přesahy do oborů mimo úzce vymezenou sociologii. Sekce v minulosti uspořádala kolokvium Historické proměny sociálních konfliktů (2009), Prostředí, krize, kolapsy: Mezi environmentální historií a historickou sociologií (2011) nebo První světová válka v historicko-sociologické perspektivě (2014).

Vedení sekce od roku 2009 zastává Karel Černý (Univerzita Karlova), karel.cerny@fhs.cuni.cz.