Sekce

Sekce sociologické teorie ČSS má za svůj cíl pěstování teoretického sociologického myšlení v celé jeho šíři, hloubce a historii. Tento cíl naplňuje zejména prostřednictvím pořádání rozmanitých kolokvií, která slouží jako platforma setkávání zainteresovaných badatelek a badatelů, kde si mohou vzájemně představit výsledky svého zkoumání, resp. jeho teoretických aspektů, souvislostí a konsekvencí. V posledních letech se jednalo například o kolokvia ke kulatým výročím publikace teoreticky závažných sociologických knih (04/2016 – o sociálním konstruktivismu Petera L. Bergera a Thomase Luckmanna; 11/2016 – věnované Ervingu Goffmanovi) či tematicky orientované akce, ať už čistě teoretické (03/2018 – sociologické teorie 21. století) nebo se širším přesahem (10/2017 – sociologie literatury). Sekce soustavně pěstuje kontakty se stejně orientovanou sekcí Slovenské sociologické společnosti.

Vedení sekce aktuálně obstarává tandem Jakub Mlynář (HES-SO Valais-Wallis University of Applied Sciences and Arts Western Switzerland; jakub.mlynar[at]seznam.cz) a Miroslav Paulíček (Ostravská univerzita / Univerzita Karlova; mpaulicek[at]email.cz).

V roce 2012 jsme na tematickém workshopu na FSS MU v Brně revitalizovali sekci Sociologie medicíny. Pracuje v širším záběru jako sekce Sociologie medicíny, zdraví a nemoci. Předsedkyní sekce je od roku 2012 Iva Šmídová (FSS MU, Brno), místopředsedkyněmi pak Kateřina Ivanová (UPOL, Olomouc) a Ema Hrešanová (ZCU, Plzeň).

Hlavním záměrem členek a členů sekce je sociologicky analyzovat a reflektovat procesy, instituce a aktéry na sociálním poli medicíny jakožto vědy a praxe, jako místa prolínání různých forem expertních vědění. Zajímá nás to, jakým způsobem medicína, politika, veřejná debata i sociologie zacházejí s řadou běžných pojmů, vytváří a vyjednávají je. Zároveň věnujeme pozornost i normativitě a také reflexi žité zkušenosti, jak můžeme naše životy, těla, zdraví a nemoci, ale i medicínu jako profesi dennodenně žít. Přitahují nás debaty a reprezentace zkušenosti rámované sociologickými koncepty, jako jsou například: autorita, pravda, důvěra, bez/moc, hranice mezi ab/normalitou, životem a smrtí. Současně chceme k těmto debatám svojí sociologickou imaginací přispět, popřípadě inspirovat kultivaci etických přístupů k bádání v této oblasti.

Sekce po rychlém restartu s řadou setkání a spoluorganizovaných akci v 2012 – 2015 zvolnila a žije standardním životem badatelské každodennosti: tematickými výzkumy, konferenčními prezentacemi a publikacemi s občasným setkáním zejména na výročních konferencích ČSS.

Chcete zorganizovat seminář sekce na vašem pracovišti? Ozvěte se nám!

Vítáme nové členky a členy i lidi ze širšího okruhu s podobným badatelským zájmem.

Naše sekce se zrodila v průběhu roku 2009 s úmyslem propojit české (a slovenské) badatele a badatelky, kteří se ve své odborné sociologické práci zaobírají problematikou náboženství. Od té doby uspořádala řadu pracovních seminářů a kolokvií, jejichž cílem bylo nejen propojit osoby, které se podílejí na sociologickém studiu náboženství, ale také zviditelnit téma náboženství v širší sociologické obci. V současné době sekce funguje na bázi pravidelných ročních setkání, které se v rámci rotačního systému uskutečňují na sociologických pracovištích v Brně, Olomouci a Plzni, případně v rámci výročních konferencí ČSS.

Vedoucími sekce jsou prof. PhDr. Dušan Lužný, Dr. a prof. PhDr. Jan Váně, Ph.D.

Sekce urbánní sociologie se zaměřuje jak na sociologickou reflexi fenoménu města, tak šířeji na související otázky prostorovosti, architektury, urbanismu či bydlení atp. Sekce byla ustavena v roce 2011 při příležitosti mezioborového setkání při brněnské konferenci urbánních studií. Konání této konference, kterou spoluorganizují Slavomíra Ferenčuhová, Barbora Vacková, Lucie Galčanová Batista a Terezie Lokšová, tvoří pravidelné těžiště aktivit sekce. Konference od roku 2007 ve dvouletém intervalu propojuje sociologii města a bydlení v akademické debatě s dalšími obory – především sociální a humánní geografií, antropologií, environmentalistikou, historií, urbanismem, aj. Sekce je otevřena dalším aktivitám a námětům.

Sekce má kolektivní vedení, předsedkyněmi sekce jsou Slavomíra Ferenčuhová, Barbora Vacková, Lucie Galčanová Batista.

Sekce sociální patologie ČSS sdružuje na sociologickém základě teoretiky i praktiky, kteří se zabývají zkoumáním a pozitivním ovlivňováním výskytu nezdravých společenských jevů. Sekce představuje rozsáhlou mezioborovou síť zájemců o tuto problematiku, díky tomu mohou být různé aspekty problémů sociálního života sledovány a diskutovány z komplexnějšího pohledu. Sekce pracuje bez přerušení od roku 1969 a ze svých každoročních výjezdních konferencí vydává sborníky referátů. Sekce podporuje i studentské aktivity, na jejích výročních konferencích probíhají prezentace magisterských a doktorských prací, o jejichž výsledcích je poté s jejich autory vedena diskuse.

Sekci v současnosti vedou a její aktivity zajišťují:

    Kazimír Večerka (kvecerka@IKSP.justice.cz) – předseda sekce

    Jakub Holas (jholas@IKSP.justice.cz) – tajemník sekce

Sekce historické sociologie ČSS sdružuje zájemce o problematiku dlouhodobé sociální změny a komparativní analýzu sociálních jevů v různých dějinných obdobích. Předmětem zájmu historické sociologie se tak může stát problematika sociální změny, integračních a dezintegračních procesů, vztahů kontinuity a diskontinuity, vývoje konfliktů, modernizace, globalizace, náboženské a kulturní plurality nebo sociálního vývoje. Sekce klade důraz na interdisciplinární přístupy a přesahy do oborů mimo úzce vymezenou sociologii. Sekce v minulosti uspořádala kolokvium Historické proměny sociálních konfliktů (2009), Prostředí, krize, kolapsy: Mezi environmentální historií a historickou sociologií (2011) nebo První světová válka v historicko-sociologické perspektivě (2014).

Vedení sekce od roku 2009 zastává Karel Černý (Univerzita Karlova), karel.cerny@fhs.cuni.cz.