Cílem tohoto sympozia je setkání, sdílení poznatků a zkušeností, diskuse, vzájemné obohacování, a to vše v oblasti sociologie náboženství a blízkých vědních disciplín. Přerušení standardních podmínek fungování společnosti, i akademických institucí, v důsledku pandemie a přechod do režimu online chápeme jako příležitost, která nám v některých ohledech paradoxně usnadňuje organizaci naší práce. Také proto velkou část našeho akademického života převádíme do prostředí online. To se týká také setkání sekce sociologie náboženství České sociologické společnosti.
Téma sympozia: Svoboda žít a věřit (i po smrti)
Termín: 7. 12. 2020
Čas: 9,30 – 11,30 (Central European Time, CET)
Místo: online via Zoom (https://cesnet.zoom.us/j/97569514278)
Program
Náboženské svobody v českých věznicích
Jan Váně – Lukáš Dirga
(Katedra sociologie, Fakulta filozofická, Západočeská univerzita Plzeň)
Uvažujeme-li o náboženské svobodě, narážíme na spory při její konceptualizaci zejména s ohledem na principy občanství. Domníváme se, že lakmusovým papírkem, pro posouzení, jak se daří uplatňovat náboženské svobody, je studovat je ve specifickém prostředí totálních institucí. Protože v takovém prostředí vystoupí na povrch rozdíl mezi deklarovanými prohlášeními a praxí. Cílem našeho příspěvku proto bude přiblížit, jak jsou uplatňovány náboženské svobody v prostředí českých věznic. Představíme, jak se v tomto specifickém prostředí totálních institucí vůbec v postkomunistické represivním prostředí daří etablovat náboženství a pak na specifických případech ukážeme, jakou roli v interakcích mezi vězni, dozorci a kaplany dochází ke konceptualizaci a prosazování požadavků spojených s náboženskými svobodami. Půjde o případovou studii opírající se o hloubkové rozhovory.
Formovanie náboženského poľa v Českej republike od roku 1990
Miroslav Tížik
(Sociologický ústav Slovenskej Akadémie vied, Bratislava)
Súčasná podoba regulácie náboženského života v Českej republike získala svoje hlavné princípy v prvých rokoch po páde režimu vlády Komunistickej strany v Československu. Ešte pred vznikom samostatnej Českej republiky bolo prijatých viacero právnych noriem, ktoré položili legislatívne základy k uznávaniu a verejnej legitimizácii rôznych náboženských aktérov a zároveň vytvorilo základné právne rámce vzťahov štátu a rôznych náboženských skupín. Na týchto základoch sa vytvoril systém regulujúci rôzne možnosti pôsobenia náboženských skupín, ktorý sa postupne modifikoval až vyústil do nového modelu odluky štátu a náboženstva, spojeného s takzvaným reštitučným zákonom cirkevného majetku v roku 2012. Pravidlá fungovania náboženského poľa vytvorené v rokoch 1990 až 2012 vytvorili štruktúrovaný systém nerovnakých možností a práv, s ktorými vstupujú náboženskí aktéri do nového – odlukového modelu vzťahov štátu a náboženstva.
Funerální religiozita jako výzkumné téma
Tomáš Bubík
(Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci)
Soudobé sociologické výzkumy potvrzují, že náboženství není pro českou společnost důležitým tématem a že ve veřejném životě je mnohem méně viditelné, než tomu je například v sousedních zemích, jako jsou Polsko, Slovensko a Maďarsko, tedy v zemích s podobnou historickou i kulturní zkušeností. Podíl osob identifikujících se s tradičním náboženským vyznáním v České republice v posledních desetiletích sice výrazně klesá, ale to ještě nemusí nutně znamenat, že roste počet nevěřících, či dokonce ateistů. Domníváme se, že sociologický výzkum religiozity může vhodně doplňovat právě etnografický výzkum a zejména jeho zájem o studium důležitého segmentu materiální kultury, kterým jsou hřbitovy jako místa s kulturní pamětí. Sdílíme názor etnografa Wilbura Zelenského, že právě hřbitovní náhrobky jako artefakty vyjadřují velmi niterné pocity, vzkazy, poselství, osobní hodnoty, že jsou svědectvím jakéhosi „final letter to the world“ pozůstalých a vyjadřují jejich vztah k posledním věcem člověka. Tento příspěvek se zaměří na Vyšehradský hřbitov v Praze, který je specifický právě tím, že je od 19. století považován za české národní pohřebiště. Tento hřbitov je tedy jistým modelovým příkladem, který spojuje problematiku náboženství a národní identity v historické perspektivě.
Předsedající: Dušan Lužný (Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie, Filozofická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci)
Zoom meeting:
Topic: Svoboda žít a věřit (i po smrti)
Time: Dec 7, 2020 09:30 AM Prague Bratislava
https://cesnet.zoom.us/j/97569514278
Meeting ID: 975 6951 4278