Jiřina Šiklová byla celý život bytostně socioložkou. V roce 1969 napsala habilitační práci ze sociologie. Komunistický režim ji však nedovolil práci obhájit ani vydat. Knížka Stoupenci proměn vyšla až v roce 2012. V době, kdy nesměla učit ani publikovat, pracovala několik let na geriatrickém oddělení v nemocnici. V sedmdesátých letech nezištně pomáhala disidentům dostávat za hranice dokumenty Charty 77, rukopisy Václava Havla a dalších chartistů a disidentů. V květnu 1981 byla zatčena, obviněna z protistátní činnosti a pak držena ve vyšetřovací vazbě až do března 1982. Po propuštění pokračovala v této činnosti dál. Za tuto svou činnost byla v roce 1999 po zásluze vyznamenána Václavem Havlem medailí Za zásluhy 1. stupně. Pro její roli by se asi nejlépe hodilo pojmenování, že byla tichou disidentkou. O její činnosti se nesmělo vědět.
Byla mimořádně skromná. Neusilovala o tituly a funkce. Pomáhala, kde bylo potřeba. Když se po listopadu 1989 vrátila na Univerzitu Karlovu, odkud ji komunisté po roce 1968 nejprve vyhodili z katedry sociologie filozofické fakulty a poté i z psychologického institutu, začala se věnovat sociální práci a také gerontologii. Založila spolu s kolegy nový studijní obor a také novou katedru sociální práce a rozvinula u nás pozapomenutý obor skvělým způsobem. A zasloužila se, ve stejných letech, ještě o rozvoj dalšího sociologického oboru – gender studies. Za hranicemi měla zaslouženě vysoký kredit, vystupovala na mezinárodních fórech. V roce 1995 získala ocenění Žena Evropy za přínos integraci Evropy. Napsala několik odborných knížek s tématem stáří a péče o seniory. Stala se záhy uznávanou odbornicí v těchto otázkách. V roce 2000 získala plaketu Alice Masarykové za zásluhy o rozvoj sociální práce v ČR. Patřila k moudrým lidem. Mluvila málo, stručně, srozumitelně, a vždy k věci. Byla jakýmsi „svědomím národa“. Ona sama by to tak nikdy neřekla, ale kdybychom v Česku hledali člověka moudrého a zároveň skromného a mravného, mnoho by se jich s Jiřinou Šiklovou měřit nemohlo. Čest její památce. (Vybráno z nekrologu, který vyšel 23. 5. 2021 v Deníku N.)
Hynek Jeřábek, člen Hlavního výboru České sociologické společnosti
Poslední rozloučení s Jiřinou Šiklovou bude 3. června od 10 hodin v kostele Nejsvětějšího Salvátora v Praze.
foto: Pavel Pěnkava