Česká sociologická společnost udělila v tomto cenu za přínos české sociologii prof. Miloši Havelkovi.
Z textu nominace (autoři: Ondřej Špaček a Marek Skovajsa):
Miloš Havelka je významný český sociologický teoretik, historický sociolog, sociolog náboženství a transdisciplinární společenskovědní badatel, který se nebývale zasloužil o vzájemné obohacení mezi sociologií na jedné straně a historií, dějinami idejí, sociální filosofií, politologií a dalšími obory zkoumajícími kulturu a společnost na straně druhé. Je autorem rozsáhlého díla, zahrnujícího články a kapitoly, vlastní monografie, editované antologie a překlady. Byl šéfredaktorem Sociologického časopisu a Czech Sociological Review (1994–2001). Je vynikajícím vysokoškolským učitelem, jehož předměty na pomezí sociologie, historie a filosofie uvedly do těchto oborů a dovedly pro ně získat tisíce studentů. Je osvědčeným a úspěšným školitelem doktorských studentů, působil jako ředitel několika mezinárodních doktorandských kolegií. Miloš Havelka je předním českým znalcem německé sociologie a německých intelektuálních dějin, sehrál nezastupitelnou úlohu v seznamování české odborné i široké veřejnosti s autory a myšlenkovými směry z německojazyčné oblasti. Mimořádnou úlohu v české sociologii mají Havelkovy překlady zásadních textů z díla Maxe Webera a jeho fundované weberovské studie, kterými se více než kdokoli jiný zasloužil o obnovenou českou recepci Weberova díla po roce 1989.
Havelka ztělesňuje u nás velmi vzácný typ badatele, který je schopen širokého transdisciplinárního přesahu zahrnujícího různé společenskovědní a humanitní disciplíny, mezi nimiž vždy náleží velmi výrazná role sociologii. Jeho práce zcela přesvědčivě dokládají
jak to, že disponuje rozsáhlou vzdělanostní základnou v oborech, jako je filosofie, historie a literární věda, tak také že spolu s teoretickým a metodologickým aparátem těchto disciplín neméně suverénně používá i pojmové nástroje sociologické teorie a metodologie společenských věd. Havelka se v českém prostředí zásadně zasloužil o produktivní dialog sociologie a humanitních oborů: o kultivaci sociologie intelektuálními podněty pocházejícími z filosofie a historie a o komplementární obohacení historie i filosofie vnesením sebevědomé (ve smyslu reflektované) sociologické perspektivy do jejich problematiky i metodologie. Jako přesvědčivý doklad tohoto tvrzení může posloužit knižní soubor jeho studií vydaný pod názvem Ideje – dějiny – společnost: Studie k historické sociologii vědění (2010).
Havelka je předním znalcem dějin českého politického a sociálního myšlení a dějin sociologie. Velkého ohlasu se v odborné i širší veřejnosti dočkaly dva jím editované rozsáhlé svazky věnované sporům o smysl českých dějin (Spor o smysl českých dějin 1895–1938, 1995, Spor o smysl českých dějin 1939–1989, 2006), v nichž neopomenul náležitě zvýrazňovat sociologické motivy a inspirace nejrůznějších koncepcí českých dějin. Miloš Havelka patří k nejpronikavějším současným analytikům díla zakladatele české sociologie Tomáše Garrigue Masaryka, jemuž věnoval řadu pozoruhodných studií a na dalších se podílel editorsky. Havelka významně přispěl také k hlubšímu vědeckému porozumění dějinám českého náboženského života a myšlení, vždy z pozic inspirovaných aktuálními přístupy zahraniční historie a společenských věd a spoluutvářených historickou sociologií a sociologií vědění.
Další badatelskou oblastí, v níž Miloš Havelka výrazně přispěl k rozvoji poznání a tento přínos má nezaměnitelně sociologický ráz, je oblast české politické kultury v období od poloviny 19. století až do současné doby. Patří sem Havelkovy uznávané studie o nepolitické politice, symbolických centrech české politické kultury, významných ideových proudech staršího i novějšího českého politického myšlení nebo také o institucionálních a kulturních předpokladech společenské transformace po roce 1989. V této souvislosti budiž poukázáno na významný fakt, že Havelka patří k předním českým teoretikům historického poznání a jeho sociologizující analýzy českého historického diskurzu se právem těší uznání v historické obci.
Bylo by vůči němu nespravedlivé, kdyby nebylo zdůrazněno, že Miloš Havelka obohatil českou sociologii, historii a filosofii také jako mimořádný vědecký „komunikátor“ a diskutér, který je schopen přesvědčivě a suverénně vstupovat do nejrůznějších odborných polemik a diskusí. Pověstná jsou jeho někdy ostrá, ale vždy dobře míněná a věcně závažná kritická vystoupení a repliky na desítkách českých i mezinárodních konferencí. Je však třeba zmínit i jeho rozsáhlou a hodnotnou recenzní a kritickou činnost, jejíž některé výsledky jsou shrnuty v knize Výklady a kritika (2015).
Last but not least, anebo raději řečeno tím cizím jazykem, který je kandidátovi nejbližší: nicht zuletzt, pádným důvodem pro udělení ceny Miloši Havelkovi je skutečnost, že ztělesňuje velmi vzácný typus široce humanitně i společenskovědně vzdělaného sociologa, který jako takový tvoří potřebnou protiváhu k přílišnému specialismu, empirismu a prézentismu nemalé části dnešní sociologické produkce. Právě osobnosti jako Miloš Havelka dodávají sociologii její vnitřní pluralitu, bohatství i produktivní napětí, před zástupci jiných oborů i před veřejností prokazují její relevanci a získávají pro ni stále nové generace přemýšlivých mladých lidí.
Životopis Miloše Havelky a jeho výběrová bibliografie jsou veřejně přístupné v jeho osobním hesle na Sociologické encyklopedii a v dalších zdrojích.