Sekce

Organizační struktura společnosti je založena na sekcích profilujících se podle jednotlivých sociologických disciplín. V současné době funguje v rámci ČSS 12 sekcí:

 

Sekce sociologické teorie

Sekce sociologické teorie ČSS má za svůj cíl pěstování teoretického sociologického myšlení v celé jeho šíři, hloubce a historii. Tento cíl naplňuje zejména prostřednictvím pořádání rozmanitých kolokvií, která slouží jako platforma setkávání zainteresovaných badatelek a badatelů, kde si mohou vzájemně představit výsledky svého zkoumání, resp. jeho teoretických aspektů, souvislostí a konsekvencí. V posledních letech se jednalo například o kolokvia ke kulatým výročím publikace teoreticky závažných sociologických knih (04/2016 – o sociálním konstruktivismu Petera L. Bergera a Thomase Luckmanna; 11/2016 – věnované Ervingu Goffmanovi) či tematicky orientované akce, ať už čistě teoretické (03/2018 – sociologické teorie 21. století) nebo se širším přesahem (10/2017 – sociologie literatury). Sekce soustavně pěstuje kontakty se stejně orientovanou sekcí Slovenské sociologické společnosti.

Vedení sekce aktuálně obstarává tandem Jakub Mlynář (Univerzita Karlova / Université de Fribourg; jakub.mlynar[at]seznam.cz) a Miroslav Paulíček (Ostravská univerzita / Univerzita Karlova; mpaulicek[at]email.cz).

Sekce sociologie medicíny, zdraví a nemoci

V roce 2012 jsme na tematickém workshopu na FSS MU v Brně revitalizovali sekci Sociologie medicíny. Pracuje v širším záběru jako sekce Sociologie medicíny, zdraví a nemoci. Předsedkyní sekce je od roku 2012 Iva Šmídová (FSS MU, Brno), místopředsedkyněmi pak Kateřina Ivanová (UPOL, Olomouc) a Ema Hrešanová (ZCU, Plzeň).

Hlavním záměrem členek a členů sekce je sociologicky analyzovat a reflektovat procesy, instituce a aktéry na sociálním poli medicíny jakožto vědy a praxe, jako místa prolínání různých forem expertních vědění. Zajímá nás to, jakým způsobem medicína, politika, veřejná debata i sociologie zacházejí s řadou běžných pojmů, vytváří a vyjednávají je. Zároveň věnujeme pozornost i normativitě a také reflexi žité zkušenosti, jak můžeme naše životy, těla, zdraví a nemoci, ale i medicínu jako profesi dennodenně žít. Přitahují nás debaty a reprezentace zkušenosti rámované sociologickými koncepty, jako jsou například: autorita, pravda, důvěra, bez/moc, hranice mezi ab/normalitou, životem a smrtí. Současně chceme k těmto debatám svojí sociologickou imaginací přispět, popřípadě inspirovat kultivaci etických přístupů k bádání v této oblasti.

Sekce po rychlém restartu s řadou setkání a spoluorganizovaných akci v 2012 – 2015 zvolnila a žije standardním životem badatelské každodennosti: tematickými výzkumy, konferenčními prezentacemi a publikacemi s občasným setkáním zejména na výročních konferencích ČSS.

Chcete zorganizovat seminář sekce na vašem pracovišti? Ozvěte se nám!

Vítáme nové členky a členy i lidi ze širšího okruhu s podobným badatelským zájmem.

Sekce sociologie náboženství

Naše sekce se zrodila v průběhu roku 2009 s úmyslem propojit české (a slovenské) badatele a badatelky, kteří se ve své odborné sociologické práci zaobírají problematikou náboženství. Od té doby uspořádala řadu pracovních seminářů a kolokvií, jejichž cílem bylo nejen propojit osoby, které se podílejí na sociologickém studiu náboženství, ale také zviditelnit téma náboženství v širší sociologické obci. V současné době sekce funguje na bázi pravidelných ročních setkání, které se v rámci rotačního systému uskutečňují na sociologických pracovištích v Brně, Olomouci a Plzni, případně v rámci výročních konferencí ČSS.

Vedoucím sekce je od roku 2014 PhDr. Roman Vido, Ph.D. z Katedry sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity (vido@fss.muni.cz).

  • Sekce urbánní sociologie
  • Sekce historické sociologie
  • Sekce metod
  • Sekce sociologie kultury a volného času
  • Sekce integrálního zkoumání člověka
  • Sociologie rodiny
  • Sekce sociální patologie
  • Sekce sociologie venkova a zemědělství